Sázka na jistotu: Komunikace, média a kariéra

Červen 11 2020

Jednou z největších lekcí pro kariérní poradce po poslední velké ekonomické krizi v letech 2007 až 2009 bylo zjištění, že odvětví komunikace a médií se dopady hospodářského útlumu dotkly jen velmi okrajově. Bude to platit i v roce 2020 a 2021 při sčítání škod koronavirové krize?

Všichni trávíme spoustu času před obrazovkami, které nám zprostředkovávají mediální masáž daty o celosvětovém zvyšování míry nezaměstnanosti, prohlubování ekonomických dopadů koronavirových opatření a paralýze globálního hospodářství. Je přirozené, že pro ty, co se chystají studovat vysokou školu, to může být nepříjemná situace nutící přemýšlet, zda si vybrali správný obor a cestu, která jim zajistí, že si po dokončení studia najdou práci.

Překvapivým zjištěním v rámci poslední velké ekonomické krize byl fakt, že její dopad na zaměstnanost v segmetech komunikace a médií byl téměř zanedbatelný. Ačkoli se to zpětně zdá být očividné, ne každý pochopil, jak hluboce a úzce jsou média provázána se všemi aspekty našich životů.

Bude se historie opakovat? Jaké indikátory napovídají, že studenty těchto oborů čeká růžová budoucnost? Jsou komunikace a média „krizi odolné“?

Jednou z oblastí, kterou bylo v podstatě nemožné v posledních měsících ignorovat, je zpravodajství. Zatímco tištěná média ve většině zemí zaznamenávají ústup ze scény, a to z nejrůznějších důvodů (včetně přístupu k nim – ne každý si v rámci přísných opatření zajde do trafiky vyzvednout svůj oblíbený denní tisk), digitální a vysílací média zaznamenala dramatický vzestup. Některé komentáře upozorňují na fakt, že veřejnoprávní vysílací společnosti byly ještě na začátku tohoto roku v problémech, avšak v posledních měsících zažívají nebývalý nárůst sledovanosti a nikdo zároveň nezpochybňuje jejich pozici a důležitost. Důvody tohoto jevu jsou zřejmé – všichni chceme jednoduše vědět, co se děje, a tento hlad po informacích se pouze zvětšuje. Naneštěstí je tato tendence pozorovatelná i v souvislosti s konspiračními teoriemi a weby pravicových radikálů, kteří byli schopni chytit tuto příležitost za pačesy, na tomto trendu se přiživit a přispět k rostoucímu vlivu dezinformačních zpráv.

Reklama a marketing byly samozřejmě zasaženy také. Odhaduje se, že v prvním pololetí roku 2020 došlo k poklesu investic v tomto sektoru o 15 až 30 procent. Rozpočty na reklamu jsou sice škrtány a obří marketingové kampaně rušeny nebo odkládány (především ty, které mají co dočinění s cestováním), ale každý tuší, že reklama a marketing jsou motorem, který pohání globální ekonomiku – nikdy se nestane, že by jen tak zmizely. Pozitivním efektem obecného ekonomického zpomalování by snad mohl být boom kreativních přístupů a orientace na lokální trhy. To jsme měli možnost zaznamenat v několika kampaních, které na sebe během jarního lockdownu upoutaly mnoho pozornosti – např. ty od Budvaru nebo Globusu.

Podobně zásadním, byť ze zcela odlišných důvodů, se stal segment vztahů s veřejností (PR), který je v korporátním světě 21. století hluboce zakořeněný a je zcela nemožné si představit, že by se v tomto ohledu měly dít nějaké drastické změny. Omezování nákladů je přirozeným důsledkem pandemie a následného lockdownu (omezení cestování, eventů, atd.). PR je nicméně odvětvím, které přímo kvete v prostředí inovativních způsobů šetření nákladů. Mohou si velké korporáty v důsledku globálního ekonomického zpomalování dovolit omezovat nebo se přímo zbavovat svých komunikačních oddělení? To je velice nepravděpodobné řešení. Na místo toho se pozornost těchto oddělení orientuje na útok a hledání výhodných a levnějších způsobů a komunikačních kanálů. Jak jeden moudrý student v návaznosti na poslední ekonomickou krizi napsal: „PR je nezbytnost. Nezbytnosti jsou vůči krizím odolné.“

Pokud si to Vaše společnost může dovolit, zaplatí za konkrétní informaci bez toho, aniž by musela cokoli odhadovat nebo zkoumat. Nejisté časy jsou dobré časy pro společnosti zabývajícími se výzkumem médií, globálním měřením nebo datovou analýzou, mezi které patří např. Nielsen, jejichž analýzy ovlivňují prodej všudypřítomného zboží každodenní potřeby. Tyto druhy výzkumu a z nich vyplývající data – kdo konzumuje jaká média, kdo kupuje jaký produkt – informují a vedou společnosti a vlády při zásadních rozhodnutích.

Jeden z evidentních příkladů můžeme pozorovat v segmentu digitálních médií. V průběhu jarní krize došlo k rapidnímu zvýšení používání digitálních zařízení a nárůstu konzumace digitálních médií všeho druhu – sem patří sociální média, online výuka, video streaming, herní průmysl, audio streaming – všechny tyto oblasti jsou na vzestupu. Pozorujeme 20 až 30 procentní nárůst v rámci sociálních médií, 60 procentní nárůst v přenosu videa, a kde vůbec začít s e-commerce segmentem?

Konečně se dostáváme k event managementu. Prosím? Event…management? Jak může být v současné situaci rušení veletrhů, konferencí, hudebních a divadelních festivalů a ostatních typů událostí, které v sobě tak nějak zahrnují setkávání velkého počtu lidí v omezených prostorách, event management považován za rozumnou kariérní volbu? Eventy se jsou těsně navázány na reklamu a PR, které jsou zásadní pro mnohá odvětví, a proto nehrozí, že by zanikly – mohou se však vyvíjet. Evidentní variantou je přesměrovat vše do online prostředí, tento trend je mimochodem pozorovatelný globálně. Někteří inovátoři už pohlížejí na tuto zdánlivě nemožnou situaci jako na příležitost a chystají se uchopit tento „nový standard“ a překonat jeho prozatimní limity.

Mnoho odvětví bylo a bude v průběhu stále probíhající pandemie čelit nesmírně složitým výzvám. Žádná složka globální ekonomiky z krize nevyjde bez následků. Nicméně důsledky „mediatizace“ našich životů v průběhu posledních 20ti let jsou pevně zakořeněny a na tom se nic nezmění. Odvětví médií a komunikace nás podporovaly v průběhu krize a budou tu pro nás i v době pokoronavirové, pomáhat navrátit věcem a životu stabilnější pořádky.