Úvaha o lidských právech

Lidská práva jsou v ohrožení po celém světě. Proč jsou v moderním světě, kdy máme celosvětově rostoucí průměrnou úroveň zdraví, prosperity a vzdělání, stále nedostatečně chráněna lidská práva?

Někdy máme tendence vidět příležitost jako omezenou nabídku, spíše než jako rovnici, díky které můžeme zvětšit koláč zdrojů, o které se musíme podělit. Jakmile se na daný scénář začneme dívat jinak, uvědomíme si, že každý, kdo má základní úroveň zaručených lidských práv, má potenciál vytvořit „větší koláč“ – více zdrojů pro všechny ostatní. Měli bychom začít chápat, jak se odklonit od hry s nulovým součtem lidských práv k renesanci smysluplné ochrany lidských práv v 21. století. „Zvyšující se příliv zvedá všechny lodě.“

Začátkem tohoto měsíce jsme zaznamenali posun v myšlení směrem k uznání práva na čisté životní prostředí jako základního lidského práva. Právo na čisté životní prostředí lze považovat za základní právo; bez základního čistého vzduchu a čisté vody jsou ostatní sofistikovanější práva méně smysluplná.

Zatímco je Maslowova hierarchie hodnot užitečným nástrojem pro poskytování přehledu o upřednostňování lidských potřeb, může být také užitečným vodítkem pro stanovení priorit hierarchie lidských práv, a to nejen v teorii, ale ale i praxi.

Více než 150 milionů lidí na celém světě je bez domova, 5 milionů lidí je bez státní příslušnosti a více než 220 milionů je nezaměstnaných. A to navzdory skutečnosti, že články 13, 23 a 25 Všeobecné deklarace lidských práv zaručují některá základní lidská práva týkající se zaměstnání, bydlení a práva na návrat do své vlastní země.

Jak motivovat státy k tomu, aby se zapojily do epistemologického přesunu ke konceptu „zvětšování koláče“ a perspektivě investování do základních lidských práv? Epistemologický posun vyžaduje přehodnocení toho, co motivuje lidi a země k tomu, aby si vážili základních lidských práv a investovali do nich.

Jakmile začneme rekonceptualizovat komplexitu faktorů, které motivují lidi a státy, můžeme vytvořit sadu robustnějších řešení problémů souvisejících s lidskými podmínkami. Můžeme začít povzbuzovat všechny země, aby zaručily základní lidská práva v praxi, nikoli pouze teoreticky.

Tento nový teoretický rámec by mohl být začátkem toho, jak se můžeme pomalu odklonit od „zero-sum“ konceptu směrem k renesanci smysluplné ochrany lidských práv v 21. století.

Autorem tohoto článku je James M Heller, Esq. Letos na jaře vyučuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo pro SUNY/ESC.

Written by: James Michael Heller